Test přenosného akumulátoru XTPower® MP-10000 (leden 2014) - Lepší vyzkoušet než studovat

Your Name
Přejít na obsah

Test přenosného akumulátoru XTPower® MP-10000 (leden 2014)

Archiv > Powerbanka

Zkušenosti s Powerbankem XTPower® MP-10000

Shrnutí
XTPower® MP-10000 splnil moje očekávání a za cenu cca 45 EUR mi nabídl přesně to, co jsem potřeboval. Tedy možnost dobít můj telefon

s navigací a malý kompaktní fotoaparát a pohybovat se tak v terénu nezávisle na zdroji el. energie po několik dnů. V případě, že bych používal jenom telefon (a jeho vestavěný fotoaparát), jsem přesvědčen, že bych bez "zásuvky" vydržel celý týden.

Pro nabíjení akumulátorů (i telefonních), které mají kapacitu přes 5Wh není tento model až tak praktický. Například tablet, který mívá kapacitu kolem 10Wh, vysaje Powerbank velmi rychle a lze jej nabít v podstatě jenom dvakrát. Když si navíc uvědomíme, že se tablet při plném provozu vybije za den, není nasazení tohoto typu Powerbanku smysluplné. V takových případech by stálo zato uvažovat
o přenosných akumulátorech s kapacitou 23Ah.

Jenže ty jsou těžší a asi 3x dražší.

Powerbank dobil všechny akumulátory, které jsem testoval, behěm dvou a půl hodin, akumulátory BP511 s 10Wh během 3, respektive 3,5 hodin. Pokud tedy máme k přístroji druhý akumulátor, nemůže se nám stát, že bychom byli "bez proudu". Powerbank
XTPower® MP-10000 není koncipovaný pro outdoorové nasazení, proto je potřeba zajistit jeho ochranu vhodným pouzdrem.

Klady

Zápory

Li-Pol články

zbytečná spotřeba energie kontrolkami

hmotnost

nedokonalá kotrola stavu nabití

kapacita článků

 

přípojná místa

 

rychlost nabíjení připojených zařízení

 

zpracování

 

cena

 

K čemu a jak se hodí

dobíjení zařízení s kapacitou akumuátoru do 2 Wh

velmi vhodné

dobíjení zařízení s kapacitou akumuátoru od 2 do 5 Wh

vhodné

dobíjení zařízení s kapacitou akumuátoru od 5 do 10 Wh

podmínečně vhodné

dobíjení zařízení s kapacitou akumuátoru nad 10 Wh

nevhodné

Jak zjistím kapacitu akumulátoru svého zařízení?
Na každém aku by měly být tyto údaje:
- kapacita v mAh nebo
- kapacita ve Wh a
- provozní napětí akumulátoru.

Pokud známe napětí akumulátoru a jeho kapacitu v miliampérhodinách (mAh),
znásobíme tyto dva údaje a výsledek jsou Watthodiny (Wh). Musíme pochopiteně počítat
v základních jednotkách (Watty W, Volty V a kapacita v Ampérhodinách Ah).
Příklad: Na aku je údaj: 3,7V a 850mAh. Kapacitu v miliampérhodinách převedeme
na ampérhodiny (850 : 1000 = 0,850). Pak vynásobíme
3,7 x 0,850 = 3,145 Wh.

Proč koupit přenosný akumulátor?
Těch důvodů je samozřejmě několik, ale asi ten nejdůležitější tkví

v tom, že přenosné akumulátory nám pomohou překlenout dobu, kdy se nacházíme v prostředí bez zásuvky, tedy v terénu. Jeden nebo dva dny v přírodě se dají s telefonem nebo tabletem při jejich rozumném používání překlenout.
Ale v případě, kdy používáme datové přenosy (GPS, Internet) nebo vlastníme fotoaparát nebo kameru s atypickými akumulátory a všechna tato zařízení také intenzívně využíváme, mužeme se dostat rychle

do úzkých. A na co je nám pak foťák nebo telefon, když baterie jsou prázdné.Velkou výhodou dnešních zařízení je možnost je nabíjet pomocí USB konektoru. A takové výstupy přenosné akumulátory mají. Pak stačí zasunout kabel do akumulátoru a telefonu a zařízení je nabito během jedné, dvou hodin.

Horší situace je s akumulátory do kamer nebo fotoaparátů. Bývají atypické, co přístroj, to jiný aku a navíc, pokud si potrpíme na originální příslušenství, takový akumulátor stojí ne zřídka 10 až 30% ceny vlastního přístroje. A tady vidím silnou stránku přenosných akumulátorů. Stačí totiž k fotoaparátu zakoupit druhý (kompatiblní=levný) aku a po dobu, co se jeden aku z přenosného Powerbanku dobíjí, druhý nám "pohání" naše zařízení a jsme tak vlastně nezávislí na zdroji el. energie. Na trhu se dají sehnat specialní nabíječky foto nebo camcorder akumulátorů, které mají 12V vstup pro připojení do autotapalovače. Princip je jak jednoduchý, tak i genialní. Stačí zakoupit základnu nabíječky, ve které je příslušná elektronika a k ní dokoupit jakési "vaničky, které se nasunují na základnu.
Pro (skoro) každý typ akumulátoru lze zakoupit příslušnou "vaničku"

a vestavěná elektronika se již sama postará o správné připojení, nabití, dobíjení nebo vypnutí. Příkladem je od firmy Navilock MAXI Charger. Základna stojí kolem 20 EUR, každá vanička pak kolem 2 EUR. To,

že nabíječka má krom 230V vstup i 12V, lze využít právě

ve spojení s Powerbankem, který má výstup 12V/2A.

Při testech jsem zjistil, že akumulátorek do mého Canon SX 230HS (aku NB-5L) se z Powerbanku s kapacitou 10 000 mAh nabije víc jak 4x. Můj stařičký LG E720 foun skoro 5x. Samozřejmě, obě zařízení mají aku s kapacitou jenom 1 200 mAh, tedy kolem 5Wh. Tablet s kapacitou kolem 3 000 mAh (10Wh) už Powerbank vysaje rychle a některá dnešní zařízení (Nexus 5 s kapacitou kolem 4 000 mAh) by Powerbank

s kapacitou 10 000 mAh vysála snad na jedno a půl nabití. Ale v mém případě jsem právě vycházel z těchto dvou zařízení (NB-5L
a LGIP-401N, tedy oba do 5Wh) a k tomu zakoupil odpovídající Powerbank. Neboť jeho váha pro mne hrála taky roli.

Jaký Powerbank zakoupit?
Jak už shora uvedeno, záleží na tom, co s ním chceme napájet.
Pokud počítáme jenom s telefonem, jehož akumulátory mají kapacitu kolem 1 500 mAh, bohatě si vystačíme s kapacitou Powerbanku od 10Ah (10 000 mAh) a s USB výstupem. Budeme-li pak telefon využívat rozumně, týden v přírodě nás nezaskočí. S každým dalším přístrojem však stoupají nároky na kapacitu Powerbanku a je prostě si potřeba spočítat, kolik energie budeme potřebovat.
Snad nejdůležitější je typ vestavěných akumulátorů v Powerbanku. V každém případě musí být typu Lithium-Polymer (Li-Po nebo Li-Pol). Na netu lze narazit i na jiné typy a to by byly vyhozené peníze. Jiné typy článků mají vyšší samovybíjení (prostě se nám "vypaří" energie, kterou jsme nabíjením do článků dostali). Mají i menší energetickou hustotu (do stejně velkých akumulátorů se "vejde" méně energie, jsou tedy těžší při stejné kapacitě). Dalším kritériem,
který opět vychází z toho, co chceme nabíjet, jsou nabíjecí výstupy. Zpravidla mají Powerbanky jeden USB výstup, kterým můžeme nabíjet ta zařízení, která se nechají USB vstupem nabíjet. Pokud chceme nabíjet notebooky, musí mít Powerbank tzv. DC výstup (výstup se stejnosměrným napětím) o velikosti napětí ve voltech,
který si naše zařízení žádá. Tedy 9V nebo 12V nebo i jiné. Další vlastnost Powerbanku je jeho hmotnost. 300gr je prostě 300gr

a v kapse se pronese. Musíme tedy pečlivě volit, jakou kapacitu a tím

i hmotnost sebou ty dny v terénu povláčíme. Podle hesla, co si vezmeme, to poneseme. Co si nevezmeme, to nám bude chybět.
A v neposlední řadě je to výrobce Powerbanku, který je také důležitý.
S renomovaným výrobcem budeme na té jistější straně.

Zkušenosti s provozem v dílně
Nový Powerbank jsem pomocí dodané nabíječky hned nabil na plnou kapacitu. Hned při nabíjení mi do oka padla jedna a zatím jediná vada celého přístroje. A tou je signalizace stavu nabití, vybití nebo předvolby DC napětí. Na těle Powerbanku jsou totiž 4 kulaté kontrolní světla (podsvícené LED diodami), které podle toho, kolik jich svítí, signalizují stav nabití vnitřních akumulátorů.
Při plně nabitém Powerbanku svítí 4 a s vybíjením jejich počet ubývá.
Pokud není Powerbank v provozu, jsou vypnuté. Připojíme-li však například telefon a začneme jej nabíjet, kontrolky svítí.
Tahle "barevná hudba" mne rozčarovala. Jednak nesmyslně odčerpávají energii z Li-Po článků a za druhé je jejich informační hodnota na nic. Nabíjel-li jsem totiž tablet, jehož žravost je velká, poměrně rychle zhasla 4. dioda, po chvíli i třetí a zbylé dvě naopak svítily nepoměrně dlouho. Takže pocit, že co kontrolka, to 25% kapacity, není vůbec
na místě. Také jsem setkal se stavem, kdy při 3. nabíjení telefonu klesla kapacita Powerbanku natolik, že svítila jen jedna kontrolka. Po chvíli se ale rozsvítila i kontrolka druhá, tedy zdánlivý nárust kapacity Powerbanku. To ale přičítám módu nabíjení telefonu. Zkraje "bere" až 600 mA a ke konci jeho nabíjení proud klesá,
na co Powerbank reague "zdánlivým" nárůstem kapacity. Což ale nasvědčuje tomu, že stav nabití Li-Po článků se měří jenom nárůstem nebo úbytkem jejich napětí. Osobně bych kontrolu stavu Li-Po článků řešil (klidně i podsvíceným) LCD displejem, který bych si na dotaz zapnul. A použil bych technologii podobnou od firmy Sony (InfoLithium). A navíc, po celou dobu provozu svítila i kontrolka předvolby výstupního DC napětí. Plýtvání.

Powerbank se ze sítě dobíjí za dobu kolem 4 hodin, v automobilu (simulovaně) za víc jak 5 hodin. Dlužno podotknout, že při simulaci jsem napájecí napětí nabíječky snížil na 11,5V, což bývá napětí palubní sítě při stojícím autě (vypnutém motoru). Za jízdy se napětí pohybuje kolem 13,8V.

Nabíjení externích zařízení s USB nabíjením, tedy tablet a telefon, probíhalo naprosto bez problému. Propojit Powerbank s přístrojem, zapnout Powerbank a to bylo vše. Tablet, s jeho aku 2,7 Ah, jsem nabil 2,7x, tedy 2x na 100% a jednou na 77%. Poté se Powerbank sám vypnul a to díky tomu, že jeho kapacita klesla pod stanovenou úroveň.
Čeho jsem se ale nedočkal, ačkoliv v technické dokumentaci to stojí psáno, že by se po ukončeném nabíjení externího zařízení (tedy v okamžiku, kdy nabíjecí proud klesne pod 50mA), by se Powerbank sám vypnul (zhasly všechny kontrolní LED). Musím ale dodat, že po nabití telefonu nebo tabletu jsem nikdy nečekal déle jak 30 minut. I tak mi to ale přijde dlouho, aby kontrolky 30 minut svítily zbytečně. Naproti tomu při nabíjení aku Canon BP 808, když jsem aku z nabíječky vyjmul, cirka po 20 sekundách se Powerbank sám vypnul (zhasly všechny kontrolky
i na nabíječce).

S nabíjením aku pro foto a kameru byl trochu problém. Vstupní konektor nabíječky Navilock MAXI Charger má totiž jiné rozměry, než jsou dodávány společně s Powerbankem. Tudíž jsem si musel vyrobit kabelovou prodlužovačku s konektory typu Jack z 5,5 na 3,5 mm. Nabíjení akumulátorů následovalo hned na první zapojení a řídící elektronika nabíječky fungovala bezchybně. Jedinou vadou je to,
že konektory jak z Powerbanku, tak i z nabíječky, trčí přímo do prostoru a je nebezpečí jejich ulomení. Zkrátka, pro použití Powerbanku

s nabíječkou je nutno zakoupit nebo vyrobit prodlužovací kabel s Jack konektory, které jsou ohnuté pod úhlem 90°. Mimochodem to samé platí i pro USB kabel a telefon nebo tablet, které mají nabíjecí konektory na "svislé" straně. S tím souvisí i úvaha o nasazení přístroje v terénu, protože "čnějící" konektory budou to první, co přijde k úhoně.

Co jsou to Watty a Watthodiny? Watty jsou jednotky výkonu. Watty nám říkají, kolik nějaké zařízení v danou chvíli (právě teď ) spotřebovává nebo vyrábí. U elekterických zařízení (pokud budeme uvažovat proud a napětí) vypočítáme okamžitý výkon spotřebiče tak, že vynásobíme tekoucí proud v Ampérech s napětím obvodu
ve Voltech a dostaneme Watty.

Příklad: Automobilovou žárovkou, když právě svítí, teče proud 2 Ampéry (změřili jsme ampérmetrem)
a je zapojena v obvodu s napětím 12 Voltů. Z toho vypočítáme násobením příkon: 2 A krát 12 V = 24 Watt.

Pokud taková žárovka bude svítit dvě hodiny, spotřebuje elektrickou energii o velikosti 48Wh. To jsme spočítali tak, že jsme vynásobili příkon (může se říkat i výkon) dobou, po kterou zařízení pracovalo,
tedy 24 Watt krát 2 hodiny = 48 Wh.

Výrobce Powerbanku udává tyto elektrické hodnoty: kapacita 10 000 mAh - tedy 10 ampérhodin a napětí akumulátorů 3,7 Voltů. To, že má Powerbank několik jiných napěťových výstupů, v našem případě 5, 9 a 12 Voltů, toho výrobce dosahuje tím, že mezi akumulátory a náš spotřebič (telefon nebo tablet) vloží elektronické zařízení, které napětí akumulátorů 3,7 V upraví na potřebných 5, 9 nebo 12 V. A hned zde je první problém. Taková elektronická zařízení (měniče) pracují s nějakou účinností, zpravidla kolem 80% (tedy účinnost 0,8). Úplně laicky řečeno: z energie, kterou převádí na vyšší napětí, si bere "něco pro sebe" a "něco" jsou ztráty, třeba teplo. V praxi to znamená,
že i když výrobce vestavěl do Powerbanku akumulátory s kapacitou 10 000 mAh, díky ztrátám dostaneme "ven" jen 0,8 z její kapacity, tedy 8 000 mAh.

Výrobce udává ještě "energetickou kapacitu" zařízení ve Watthodinách. K tomu použil tento postup: napětí akumulátoru

v zařízení krát jeho kapacita. Tedy 3,7 Voltů krát 10 000 mAh = 37 000 mWh, tedy 37 Wh (watthodin). Tento údaj nám jednoduše říká, že pokud připojíme na Powerbank žárovičku s příkonem 5 Wattů (třeba automobilovou žárovku 5 Wattů na 12 Volt) do výstupu 12V, bude nám svítit teoreticky 7,4 hodiny dlouho.
Jak jsme k tomu došli? No vydělili jsme "energetickou kapacitu" Powerbanku ve Watthodinách příkonem žárovičky
ve Wattech a zbyly nám hodiny (37Wh děleno 5W = 7,4h).
To, že nám nebude svítit 7,4 hodiny, ale jenom asi 5,9 hodiny, to je těmi ztrátami (účinnost 80%), tedy 7,4 krát 0,8 = 5,9 hodin a později ještě méně, neboť akumulátory stárnou.

(c)2020 Kverulant.s
Návrat na obsah